Na podzim jsem vyrazil s rodinkou testovat dva nejprodávanější, tří-sezonní péřové spacáky od výrobce CUMULUS,  určené právě do tohoto počasí. CUMULUS LITE LINE 400 a CUMULUS MYSTERIOUS TRAVELLER 500. Oba typy se svrchním materiálem PERTEX QUANTUM DWR. Místo testování byla hora Smrk v Beskydech. Jelikož ale bylo na vrcholu dost větrno, uchýlili jsme se níže do sedla, do závětří.

Co to je DWR úprava svrchního materiálu?

DWR znamená Durable Water Repellen, česky řečeno trvalá vodoodpudivá úprava. Neplést si s membránou. Je to v podstatě impregnace, ale moderní. Moderní materiály, na které se takový povrch aplikuje jsou již vyvíjený se záměrem jako kvalitní DWR látka. Takové látky jsou velmi histě tkané, což s dodatečnou impregnaci tvoří velmi kvalitní impregnovaný celek. Samotná chemická složka DWR povrchu časem zeslábne ale je možné ji obnovit pomocí impregnačních sprejů nebo nátěrů."

Já jsem spal v Lite Line 400, dcera v Mysterious Traveller 500 a manželka si zarputile držela svůj expediční spacák MALACHOWSKI CLIMBER 1000, který je už starší kousek ale žena se ho prostě nechce vzdát. Se ji ani nedivím, muselo ji být nádherně teplo. Z toho důvodu jsme ji kolektívně vyloučili z testování.

Počasí bylo krásné podzimní, suché s velmi vlhkým večerem a ránem.
Dcera měla spacák schovaný v  bivakovacím pytli CUMULUS ULTRALIGHT BIVI z velmi tenké membrány PERTEX ENDURANCE a já zkoušel naostro, bez bivakovacího pytle, výdrž samotného materiálu spacáku bez bivakovacího pytle.

Noční teplota se pohybovala v rozmezí 5-6 C, k ránu kolem 3 C. Vlhkost bohužel změřenou nemám, ale ráno byly na listech velké kapky rosy a tráva byla úplně mokrá.

CUMULUS Lite Line 400

V tom modelu jsem spal já, bez jakékoli ochrany před vzdušnou vlhkosti, jen s DWR úpravou na vnitřním materiálu spacáku. Noc byla klidná, ale zhruba od půlnoci se začaly vytvářet na povrchu spacáku kuličky rosy. Zprvu stačilo jednou za čas klepnout zevnitř na  spacák a kuličky odskočily. Následně jsem na dlouhou dobu usnul a k ránu byl povrch spacáku hodně vlhký a část vlhkosti pronikla i k peří. Nebylo to nic hrozného, ale už to chtělo trochu opatrnosti s manipulaci.
Ráno při snídani jsem nechal spacák asi hodinu sušit. Povrch spacáku byl určitě suchý a spacák by minimálně ještě jednu takovou noc s klidem přežít. Poté by to chtělo trochu delší sušení, alespoň 2 hodiny v suchu a protřepávat vlhké pírka. Pokud by jsme neměli možnost delšího sušení, tak by spacák asi nebyl pocitově mokrý ale část peří by už byla vlhká a klesla by tepelná izolace náplně. Bylo by v něm určitě chladněji.

Kdyby byl takto používaný péřový spacák bez DWR úpravy, druhá noc by v něm bez řádného vysušení nebyla možná.
Tahle zkušenost mi potvrdila to, že povrchový materiál s DWR úpravou uchová peří déle suché a má u péřových spacáků opodstatnění. Nenahradí sice membránu nebo kvalitní bivakovací pytel ale dá se s takovým péřákem provizorně fungovat pod širákem i několik dnů. Samozřejmě pokud nezaprší, na to je DWR úprava krátká.

Aleš